Tým

Mgr. Lucie Czerná

Čeština, přírodopis, zeměpis, dějepis, ženské kruhy, tvořivost a hravost obecně a ve všem, komunikace

Více o Lucii

Již pátým rokem se věnuji tématu, jak vést citlivě děti a ušít jim školu na míru a tomu bych se ráda věnovala i nadále. Doposud jsem sbírala zkušenosti v lesní školce a škole Bezinka, kterou jsem spoluzaložila. Jsem vystudovaný pedagog (MU v Brně, filozofická fakulta – historie, přírodovědecká fakulta – zeměpis, odborné studium s učitelstvím pro střední školy), mám praxi dvou let na klasické základce s větším množstvím romských dětí. Pak přišlo sedm krásných let doma s dětmi – Jáchym (2007), Johanka (2009) a Jasmína (2011) a objev kouzelného světa dětí.

Od roku 2014 jsem jezdila tři roky na školu intuitivní pedagogiky, která mi umožnila více rozvinout vědomí sama sebe a nalézt svou cestu. Velmi mě zajímá svět rostlin z pohledu etnobotaniky, hlavně těch divoce rostoucích a jejich schopnosti držet nás v plném zdraví. Mám ráda péči o zahradu, jsem permakulturní typ zahradnice. Jako bývalá házenkářka (9 let, ligové zkušenosti) mám velmi ráda všechny míčové hry, poslední roky se ale také věnuji tanci, absolvovala jsem roční taneční školu Báry Bartecké a rozvoji hlasu – hlasové semináře se Smadar Emor z Izraele. Mám ráda hudbu – jsem spíše začátečník, ale vytrvalý:), při hře na  harfu a harmoniku.

Velmi mne ovlivnilo mé dětství, kdy jsem vyrůstala 100 m od řeky Ostravice a na Morávce v kopcích, snad proto mám hluboký vztah k přírodě, k vodě, k zemi. Vždy jsem vášnivě četla dobrodružné knihy různých cestovatelů, kdy se objevovala neznámá území v 17.-19. století. To mě vedlo k cestování, mé myšlení ovlivnily delší cesty po Jižní Americe, severní Africe a Indii. V posledních letech je mé cestování spíše putováním za silovými místy naší země i Evropy, zejména Francie.

A konečně jsem hodně hravý typ a skrze hru, jakousi aktivní meditaci, přináším spojení s větší radostí v životě. 

Když se ten životní koktejl promíchá, vidím, že jsem ve správný čas na tom správném místě. Nyní je to objevitelská výprava za důvěrou. Za důvěrou, že děti mají touhu po vzdělání v sobě a že je možné vytvářet svobodnou školu, ve které i bez tlaku je možné naučit se vše potřebné k životu a stát se tím, čím děti chtějí. A darem je totéž i pro mne.

Motto: Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když už jednou byl a je, tak má být to, co je a ne to, co není, jak tomu v mnoha případech je. Jan Werich


Michal Chýlek

Práce se dřevem, hudební výchova, poradní kruhy, sportovní aktivity

Více o Michalovi

Celý život dělám, studuji a zabývám se věcmi, které mne zajímají. Od dětství miluji přírodu a tuto lásku sdílím s dětmi v lesní škole.

Mám technické dovednosti věci vyrábět i opravovat. Rád pracuji se dřevem.

Přes 20 let hraji na bubny a mnoho hudebních nástrojů a toto kouzlo hudby a zvuků vnímám jako důležité přinášet do života dětí.

V posledních letech mne okouzlila prastará technika otevřené komunikace v poradních kruzích. Ve škole ji úspěšně používáme ke společné komunikaci na různá témata.

Děti mne inspirují svojí radostí ze života a spontánním přirozeným projevem. Tím se od nich stále učím. Studuji různé inovativní pedagogické přístupy, beru si z nich, co mi sedí a aplikuji je přiměřeně ve svém přístupu. S chlapci často vedeme silové a kontaktní souboje, které jim velmi svědčí.

Naše škola je pro mne úžasným procesem společného poznávání života v čistém, svobodném, hravém a smyslovém prostředí přírody, za který jsem moc vděčný.

Vzdělání, studium, praxe: stolař, pedagogické minimum vychovatel, sanitář, psychoterapeutický výcvik, intuitivní pedagogika, facilitátor poradních kruhů, muzikant, mineralog. 11 let jsem byl zaměstnán ve zdravotnictví jako ošetřovatel. Instruktor na táborech. Od roku 2016 jsem pracoval v lesní školce a škole jako průvodce.


Ing. Jiří Oceánský

Matematika, fyzika a chemie

Více o Jirkovi

Baví mě experimentování s životem, zajímá mě všechno nové v různých oblastech. Založením jsem vědec zvyklý na abstraktní myšlení. Oblasti mého zájmu jsou hodně různorodé, ale ze všeho nejraději si hraji – se synem, s dětmi ze školy, vlastně pořád …

Hlavní oblasti, které do školy přináším:

  • Obdiv k přírodě – narodil jsem se v Praze, ale každý víkend jsem vyrážel mimo město, nejraději do hor. V 27 letech jsem si uvědomil, že svým srdcem žiju na horách, využil jsem možnost a odstěhoval jsem se na chatu do Beskyd do Komorní Lhotky. V současné době žiju s manželkou Zuzkou a synem Jasenem v Dobré u F-M.
  • Hravost a vymýšlení nových her a pokusů pro děti – nové pedagogické metody, jak zprostředkovat svoje znalosti a dovednosti dětem. Dříve jsem pořádal dětské tábory, školy v přírodě, mám vystudované pedagogické minimum. Ve škole se zabývám intuitivní pedagogikou v praxi založenou na plynutí vyučovacích hodin podle impulsů vycházejících od dětí.
  • Láska k vědě – vystudoval jsem fyziku – obor radiační ochrany na ČVÚT, pracoval jsem mimo jiné jako projektant-specialista jaderných elektráren. V současné době jsem zaměstnán v chemické laboratoři jako vědecký pracovník v oblasti ochrany životního prostředí.
  • Matematické vnímání světa –příklady a výsledky „vidím“, stejně tak jako jevy a zákony v mikrosvětě, zajímá mě moderní fyzika, například pokročilá kvantová fyzika, genetické inženýrství a působení ionizující záření.
  • Všeobecný přehled – „zhltal“ jsem spoustu informací z přírodních a technických oborů – kromě matematiky, moderní fyziky a chemie, také historie, zeměpis, psychologie, filozofie. Aktivně se zabývám alternativními směry a zdravým životním stylem.

Pavel Keprt

Sportovní aktivity


Ing. Zuzana Oceánská

Provozní, hlavní kuchařka, pedagog

Více o Zuzce

Vyrůstala jsem na farmě v Jižních Čechách obklopená zvířaty a samými domácími produkty. Většinu volného času jsem trávila venku, na zahradě, na louce, u potoka, v lese. Po studiu na Střední zemědělské škole v Jindřichově Hradci jsem vystudovala Lesnickou fakultu v Brně. 

Současně se v té době probudila touha zkoumat i své nitro a intenzivně jsem se věnovala seberozvoji, meditaci, Tai-chi a zdravému stravování. A to byl začátek mého kuchařského umění, protože vegetariánské jídlo bylo vzácné, a tak jsem si byla nucena vařit. Zejména ve vaření podle tradiční čínské medicíny, makrobiotiky jsem našla zalíbení, prošla jsem si i obdobím veganství, abych se zakotvila někde uprostřed. Vařívala jsem na meditačních akcích, klientům pobývajícím ve tmě, na vegetariánských svatbách.

Další životní etapa přišla s narozením mého syna Jasena (2009). Když skončilo mé zaměstnání výzkumného pracovníka, tak jsem se dostala k Lesní školce Bezinka, zde jsem vařila bezmála pět let. Zjistila jsem, jak je naplňující být ve stále kreativním prostředí dětí, moct jim vařit a vzájemně se obohacovat. Takto intenzivní vaření pro děti mě i naučilo, jak najít rovnováhu mezi zdravou a chutnou stravou. Vařit čistě bez konzervantů, barviv, co možná nejpřirozeněji, z lokálních a organických produktů, je-li to možné, a hlavně s radostí. 

Pobíhání v kuchyni a péči o druhé vyvažuji svou velkou zálibou tancem. Navštěvuji školu Vědomé tělo a jsem součástí otevřené taneční improvizační skupiny Improvisit. 

Co mě dále obohacuje, jsou bylinkové workshopy pro ženy a projekt Ženy na Cestě, který tvoříme s Lucií a kde si mohu užít to veganské vaření, které na děti vždy aplikovat nelze a také i cestování, které mi pomáhá rozšířit obzory za meze každodenního života.

Mé oblíbené motto je: Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili!


Ivana Sikulová Krizková

průvodkyně, enviroment

Les

Učitel a léčitel

S dětmi jsem odjakživa, mimo školu jsem učil už tolik generací, že to ani nejde spočítat. Vlastně jsem jen čekal, kdy přijde taková příležitost jako v Lesní komunitní škole Hnízdo. Jaký je můj přínos pro děti:

  • Inspiruji – umím je překvapit, potěšit, probudit jejich zájem
  • Učím trpělivosti – se mnou se procesy nedají uspěchat, všechno má svůj čas. Děti společně se mnou čekají, až vyroste to, co zasadili. S trpělivostí a vytrvalou prací přicházejí plody.
  • Učím lásce – jsem tu pro ně stále, s většinou se vídám i mimo školu. Moje náruč je stále otevřená a děti jsou vždy vítané. Přijímám každého bez předsudků a hodnocení.
  • Učím je odpovědnosti – může se zdát, že jsem přísný. Nedělám věci za děti. Netrestám je, nezlobím se, jen nesou důsledky svého jednání.
  • Učím respektu – chovám se k dětem stejně jako k dospělým.

Dagmar Stodůlková

ředitelka spolku VlesEDU z.s.